Potůček vysílá
Pardubice 1941
štkp. Václav Morávek
Švandův mlýn
Škola v Bohdašíně
Paravýsadek Silver A
Tito tři muži společně tvořili výsadek Silver A. Zleva, nadporučík Aflréd Bartoš, řečený Fred, rotmistr Josef Valčík a svobodník Jiří Potůček, známý také pod svým krycím jménem Tolar.
Úkoly, se kterými byli vysláni do protektorátu, byly velmi důležité a rozhodně nebyly snadné. Zaprvé měli obnovit již několik měsíců přerušené spojení s Londýnem. Dalším jejich úkolem bylo vybudovat koordinační středisko pro činnost dalších výsadkářů. A nakonec bylo třeba navázat spojení se štábním kapitánem Václavem Morávkem, jedním ze členů odbojové skupiny Tři králové, a skrze něj se spojit s proslulým agentem A-54, Paulem Thümmelem.
Výsadkářská
kombinéza
Společně se skupinami Silver B a Anthropoid byli nad územím protektorátu vysazeni v noci z 28. na 29. prosince 1941. Kvůli navigační chybě to však nebylo u Chrudimi, jak bylo plánováno, ale poblíž obcí Senice a Podmoky u Poděbrad. I přes komplikované začátky začali všichni tři parašutisté bez prodlení plnit své úkoly.
STEN MKII – interaktivní model
Některé paravýsadky byly vybaveny samopalem STEN MKII. Zbraň bylo možné rozložit na tři základní díly. Zásobník měl kapacitou 32 nábojů 9 mm Parabellum a hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem činila 3.3 Kg.
Lom Hluboká
Jiří Potůček obnovil pomocí vysílačky Libuše radiové spojení s Londýnem 15. ledna 1942. Od té doby dostávali v Londýně zprávy o situaci v Protektorátu bezmála denně, ať už se vysílalo z lomu Hluboká, Lázní Bohdaneč a školy v Bohdašíně.
Radiostanice
Libuše
Skupině SILVER A pomáhala se získáváním potřebných informací i tolik žádoucím spojením s Václavem Morávkem široká síť spolupracovníků v Pardubicích i okolí. Pardubice však představovaly hlavní štáb zpravodajské služby a řídící centrum pro všechny akce.
Právě díky nim se také v pardubickém hotelu Veselka v prvních měsících roku 1942 objevil pohledný číšník Šolc, který mohl svými rysy nápadně připomínat Josefa Valčíka…
Hotel Veselka
působiště Josefa Valčíka
Když začalo Valčíkovi v Pardubicích hrozit odhalení, přesunul se na Moravu a později do Prahy kde spolupracoval s ostatními parašutisty v protektorátu. Zúčastnil se neúspěšného náletu na plzeňskou škodovku. Se svými kolegy sdílel i poslední dny, skrýval se v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Praze, kde si po několikahodinovém boji 18. června 1942 i on nechal poslední kulku pro sebe. Jen o čtyři dny ho přežil jeho velitel, Alfréd Bartoš, který se zastřelil v Pardubicích na útěku před gestapem.
Odbojová skupina S 21 B
Tuto odbojovou skupinu působící na Červenokostelecku tvořili členové Sokolské župy Podkrkonošské-Jiráskovy v čele s Josefem Schejbalem.
Jedním z jejích nejvýznamnějších úkolů bylo zajistit náhradní vysílačku, kterou přijel do Malých Svatoňovic vyzkoušet příslušník skupiny Silver A, radista Jiří Potůček. Neméně podstatným úkolem bylo zajištění ústupové cesty a spolehlivého úkrytu pro prozrazené parašutisty.
Jiří Potůček tak našel útočiště nejprve u Ladislava Satrana v bohdašínské škole, poté u Antonína Burdycha v Končinách, odkud se měl přemístit ke Karlu Ježkovi, kam však již nedorazil, protože byl v Končinách odhalen.
Díky osobní statečnosti Josefa Schejbala, Karla Ježka a dalších Sokolů, kteří přes nepředstavitelné utrpení při výsleších po svých zatčeních nepromluvili a neprozradili další jména svých spolupracovníků.
Dopis
Jiřího Potůčka
Posledním, kdo ze SILVER A zůstal naživu, byl radista Jiří Potůček. Svou poslední depeši do Londýna odeslal 26. června, informoval v ní o vypálení Ležáků, odkud ještě krátce před tím vysílal. Po dramatickém útěku z obklíčení gestapem padl rukou protektorátního četníka 2. července 1942. Tento den bylo na popravišti u zámečku v Pardubicích popraveno 40 spolupracovníků SILVER A.
Místo úmrtí Antonína Burdycha ml. a Františka Jirouška v Končinách na Červenokostelecku, kde se nachází pomník obětem. V blízkosti je i dům, kde se ukrýval Jiří Potůček.
Smrtelné zranění
Jiřího Potůčka
Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček působili v protektorátu šest měsíců. Za tu dobu, splnili všechny jim svěřené úkoly a SILVER A je tak díky jejich odvaze považován za jeden z nejúspěšnějších londýnských výsadků.
Alfréd Bartoš (23. 9. 1916 – 22. 6. 1942)
Absolvent Vojenské akademie v Hranicích, z níž byl vyřazen jako poručík jezdectva. V květnu 1939 opustil protektorát a odjel do Francie, kde vstoupil do Cizinecké legie, a až do vypuknutí války sloužil v Tunisu. V říjnu 1939 prezentován v Agde, kde konal službu jako II. pobočník velitele 2. pěšího pluku. bojů na frontě se zúčastnil jako zpravodajský důstojník. Ve Velké Británii byl zařazen jako velitel čety u 1. roty 2. pěšího praporu. Přihlásil se k plnění zvláštních úkolů ve vlasti, kam odletěl jako velitel výsadku
SILVER A. Při své misi v protektorátu dosáhl mimořádných úspěchů. Aby nepadl do rukou nepřítele, spáchal sebevraždu.
Jiří Potůček (12. 7. 1919 – 2. 7. 1942)
U firmy Baťa ve Zlíně se vyučil obuvníkem a gumařem a později se stal instruktorem v gumárně. Měl mimořádný talent na cizí jazyky. V roce 1938 byl poslán jako vedoucí filiálky do Osijeku v Jugoslávii. V roce 1939 zaměstnání v Jugoslávii opustil a odjel do Francie, kde se 14. 1. 1940 přihlásil do čs. armády. V Agde byl zařazen k telefonní rotě, po evakuaci do Velké Británie byl začleněn do telefonní čety štábní roty. Přihlásil se k vysazení ve vlasti. Absolvoval spojovací výcvik a zvláštní kurzy. Do protektorátu byl vyslán jako radiotelegrafista skupiny SILVER A. Své poslání zvládl vynikajícím způsobem. Na útěku před gestapem byl zavražděn protektorátním četníkem.
Josef Valčík (2. 11. 1914 – 18. 6. 1942)
Vyučil se koželuhem a pracoval v Baťových závodech ve Zlíně. V letech 1936 – 1938 absolvoval prezenční službu u pěšího pluku 22. Přes Jugoslávii, Turecko a Sýrii dorazil do Francie, kde byl v březnu 1940 zařazen k 2. čs. pěšímu pluku, s nímž prožil celé francouzské tažení. Ve Velké Británii konal službu jako výkonný rotmistr 1. roty 2. praporu. Přihlásil se k nasazení v týlu nepřítele a absolvování výcviku byl ustanoven zástupcem velitele SILVER A. V protektorátu se podílel na vybudování široce rozvětvené zpravodajské organizace. Po svém prozrazení uprchl do Prahy, kde se zúčastnil provedení atentátu na R. Heydricha. Padl v kryptě kostela v Resslově ulici.
